PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

Češi slaví 23 let od Listopadu, ze získaných svobod si sami ukrajují

17.11.2012

Česká republika si připomíná 23 let, které uplynuly od 17. listopadu 1989. Tehdy se Čechům po desetiletích otevřel obrovský prostor pro uplatňování základních lidských práv. Od práva na volný pohyb přes politickou soutěž až po svobodné podnikání.

Také rozsah osobní svobody se v prvním období po listopadové revoluci zdál takřka bezbřehý, dílem i proto, že uplatňování dosud platných komunistických zákonů vyšlo z módy a nové se teprve postupně tvořily.

Zatímco v roce 1990 se tak zdálo být povoleno téměř vše, dalších více než dvacet let zákonodárci řadu předpisů zpřesnili či zpřísnili. V každodenním životě si lidé museli postupně zvyknout na řadu věcí, které dříve znali snad jen z četby George Orwella.

Kamery slídí na každém rohu

Veřejná prostranství dnes snímají všudypřítomné kamerové systémy, početnější shromáždění musí být úřadům předem hlášena. Právo na svobodné šíření informací nedávno zeštíhlil náhubkový zákon.

Z ulic či silnic nevymizely policejní kontroly, jejichž cílem je v podstatě jen zjistit, zda má dotyčný u sebe příslušné doklady.

Právo proto oslovilo několik českých právních kapacit s jednoduchým dotazem: Do jaké míry se za posledních třiadvacet let zúžil nebo rozšířil okruh osobních svobod českých občanů?

Podle ombudsmana Pavla Varvařovského se občané o ochranu svých osobních práv příliš nestarají.

„Zvůle už totiž většinou není zjevná a brutální,“ vysvětluje to Varvařovský. „Má moderní podobu – odposlechy, kamerové systémy, trapné osobní prohlídky, slídění v soukromí, slídění v účtech, agenti provokatéři,“ vypočítává ombudsman.

„Aniž to tušíme, existují o nás různé registry a databáze. O tom, komu a jak dlouho voláme, co jsme si prohlíželi na internetu, jaké jsme měli a máme choroby, zda, kolik a komu dlužíme. A mnoho dalších informací, o jejichž smyslu a nezbytnosti lze s úspěchem pochybovat,“ podotkl dále. Vlády podle něj své kroky rády zdůvodňují ušlechtilými úmysly typu boje s terorismem, korupcí nebo ztrátou jistot, tím by se však lidé neměli nechat mást.

„Lze vlastně hovořit obecně o zúžení prostoru svobody, respektive o omezení práva na soukromí jednotlivců ve smyslu jejich autonomního rozhodování o vlastním životě v mnoha jeho aspektech,“ podotkla k tomu bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu, dnes senátorka Eliška Wagnerová.

V přemíře zákonů jsou další regulace

Místopředseda Vrchního soudu v Praze a bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš upozornil, že co do právního vymezení lidská práva a svobody v uplynulých 23 letech nedoznaly žádných změn.

Přesto i soudce Bureš cítí, že lidé jsou novými zákony spíše stále více svazováni. „V přemíře nových zákonů zcela převažují další a další regulace života veřejnoprávními předpisy. Většina z nich jsou předpisy eurounijní, jež v té či oné podobě akceptovat musíme. Avšak vybrali jsme si svobodně,“ dodal Bureš.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: